Ahriman Mirza

Příběh začíná v Americe těsně po smrti Vinnetoua. Old Shatterhand se vrací k Apačům, aby jim tuto smutnou zprávu sdělil. Na cestě se seznámí s Peršanem Džafarem, kterého zachrání ze zajetí Komančů. Děj se pak přenáší do Bagdádu a do okolí starověkého Babylónu, kudy Kara ben Nemsí, doprovázený jako vždy věrným Hadží Halefem Omarem, putuje do Persie do města Šírázu. na cestě pomáhá osvobodit tajemnou kurdskou princeznu a svou přítelkyni Maru Durimeh a postupně se seznamuje s tajemnou zločineckou organizací tzv. sillů (stínů), boj proti kterým je obsahem dalších dvou dílů.

Ve třetím a čtvrtém díle románu se Kara ben Nemsí v podstatě stává obyčejným člověkem. Nechá si od stínů ukradnout koně i zbraně a nasypat do kávy opium. Stává se jejich zajatcem a ze zajetí musí být zachráněn. Nakonec nakažen tyfem

upadá do spánku podobnému smrti. Znovuzrozený pak navždy zapuzuje svého

individualistického ducha a vzdává se svých válečných jmen Kara ben Nemsí i Old Shatterhand. Společně s Halefem, který rovněž onemocní tyfem,

jsou v ošetřování kmene Džamikuniů, který vede moudrý a ušlechtilý

Ustad. Ten stojí v protikladu proti místnímu fanatickému pojetí islámu, a proto je stíny a jejich vůdcem, zločinným Ahrimanem Mirzou, nenáviděn. Ustad zná nejen Maru Durimeh, ale také Džafara, který je v Persii

významným mužem a kterého chtějí stíni také zavraždit. Závěr románu je

věnován konečnému střetnutí se stíny, jejichž velitel Ahriman Mirza po

porážce zešílí.

Příběh je protkán filozofickými úvahami nad otázkami lidského bytí a posmrtného života v Evropě i v Orientu, čímž román nabývá společensky a lidsky závažnějšího charakteru. Velkou myšlenkovou silou působí v románu mimo jiné také scéna prohlídky tajemného zatopeného podzemí pod údolím Džamikuniů, ve kterém Kara ben Nemsí nachází sochu, působící na něj svou uměleckou silou jako zkamenělá modlitba.