Zlodějka knih

Dlouho očekávané české vydání mezinárodního

bestselleru. Mladý australský autor sepsal silný, jímavý a neobyčejně

čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný

divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny

předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel

Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé

lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce.

Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující.

Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem. Vyšla

poprvé v roce 2006, letos její prodej dosáhl 1 000 000 výtisků po celém

světě. Čtenáři oceňují Zusakovo vypravěčské umění, originální volbu

vypravěče, poetický jazyk, zejména se však vyzvedává téma knihy. Druhou

světovou válku a holokaust se Zusakovi podařilo originálně a působivě

zprostředkovat i těm, kteří tu dobu znají už jen z literatury, filmů či z

vyprávění. Líčí ji jednak pohledem vševědoucí a všudypřítomné smrti,

jednak slovy dítěte, navíc dítěte žijícího v Německu, v poražené zemi.

Zaměřuje se ale spíš na všední život v zázemí, do kterého válka jen

pomalu a plíživě proniká. Podle Zusakových vlastních slov ho k napsání

knihy inspirovalo vyprávění jeho matky, která prožila válku v Mnichově a

zažila bombardování města, a byla i svědkem scény, která získala

důležité místo ve Zlodějce knih: městem prošel průvod Židů pochodujících

do koncentračního tábora; jakýsi muž prý jednomu z nich podal kousek

chleba a dostal za to pár ran důtkami od vojáka z eskorty. Kolem této

scény, spojující laskavost a krutost, dvě krajní polohy lidské povahy,

pak vyrostl obsáhlý příběh, který dokáže podmanit.